Jak to všechno začalo 

aneb první rok činnosti naší skupiny a malá úvaha, co dál

V Olomouci chyběla nějaká platforma, v níž by se mohli potkávat „normální“ lidé, kteří mají rádi svůj kraj a baví je poznávat nové, kteří jsou rádi spolu a nejsou už úplně malí a zároveň úplně na odpis. Proto 28. listopadu 2010 založili Štěpánka Štrajtová, Hynek Pečinka a Martin Haberle klub přátel přírody Malá liška.

Činnost klubu, kam zprvu pozvali své dobré známé, se rozjela na konci ledna 2011, první akcí byl pochod Zmrzlé Hanák v okolí hradu Sovince. V únoru k turistickému zaměření přibyly další dvě „nohy“ - výtvarné dílny a hudební večery. Akce se nečekaně plnily zájemci o činnost. Na jaře a na podzim jsme kromě této pravidelné „trojnožky“ zařadili i dvě vícedenní akce (Zábřežsko, Jizerské hory) a dvě česko-německá setkání (Železná, Metzingen). V říjnu na posezení se členy v Blues baru Garch vstoupila 50. členka. Konec roku 2011 patřil diskusím o potřebných pravidlech, které vyvrcholily valnou hromadou, na níž jsme naplánovali další činnost a zvolili lidi, kteří nás do ní povedou.

Malá liška zkrátka opravdu umí velké věci...

Tak to chodí, když člověk míní a Pánbůh mění. V listopadu 2010 jsme si ve třech lidech říkali, že začneme pořádat akce pro dospěláky, především turistické a že bude jedno, kolik lidí se zúčastní. Vždyť jít do lesa se dá i ve dvou. Po roce, na konci roku 2011 je jasné, že jít do lesa ve dvou v Malé lišce nemůžeme. Museli bychom nechat spoustu zájemců před lesem, anebo losovat, kteří dva z lidí, co přišli na sraz, to budou - a to by asi neprošlo. Taky jsme nepočítali s tím, že by tolik lidí oslovilo brnkání na kytaru a možnost zazpívat si jinde než v putyce. A už vůbec ne s tím, že se u nás usadí alternativa starosvětského drhání peří a lidé se budou scházet ve výtvarných dílnách pořádaných tím klubem, který vznikal na půdorysu turistických akcí. A že po deseti měsících činnosti zapíšeme padesátého člena, tedy členku, to už by před rokem znělo jako dobrý vtip.

Jsem rád, že přibližně stovku lidí z Olomouce i větší dálky, mladších i starších, oslovila nabídka aktivit pod hlavičkou Přátel přírody. Většina se nám během roku ještě několikrát vrátila, a proto můžu hrdě ohlásit zhruba čtyři sta účastí. Opět v listopadu 2010 nepředstavitelné numero. Chtěl bych jim všem na tomto místě poděkovat. A ještě víc těm, kteří pro ostatní dělají něco navíc – všichni zadarmo a dobrovolně. Účastníci a organizátoři aktivit pomáhají uskutečňovat a propagovat ideály Přátel přírody, hnutí, které je na světě už téměř 120 let – být blízko k přírodě, být blízko k lidem, být otevřený a tolerantní k ostatním, pro něco žít. Tak se snažíme vyplňovat v dnešní podivné době místo, kde tyto hodnoty byly a odkud nějak zmizely. Snad je zase všichni najdeme.

Hynek Pečinka

v roce 2011 místopředseda skupiny