Pestrá letní sobota: Cyklovýlet, hledání kešek na stromě a uzené hody na gruntu

Sobota 6. srpna byla na akce velmi výživná, v podstatě jsme jich absolvovali několik. Na výběr byl cyklovýlet s koupáním u Moravičan, uzení na Zapletalově gruntu v Krčmani a objevování okolí této hanácké vesnice. O cyklo části píše Hanka Hulíková, o zbytku Hynek Pečinka: 

Hned ráno vyrazilo sedm statečných cyklistek vlakem do Moravičan. Cílem naší výpravy bylo prohlédnout si tamní pískovny. Doposud jsme je totiž znaly jenom z projíždějícího vlaku. Na místě jsme zjistily, že jsou ještě větší, než jsme předpokládaly a jejich „obkroužení“ a následné okoupání se nám zabralo hned několik hodin času a kilometry navíc. Osvěženy plavbou jsme potom vyrazily na dalekou „štreku“ do Krčmaně. Naštěstí většina cesty vedla přes pro cyklisty přívětivé Litovelské Pomoraví, jen s několika málo kopečky a zastávkou v oblíbené hospodě Pod Lípou ve Lhotě nad Moravou. Tam jsme poobědvaly, v deštíku mrkly na pískovnu Náklo a dále už bez přestávky jely další desítky kilometrů do Krčmaně. V cíli cesty ukazoval tachometr ujetých 66.6 km. Aby toto ďáblovo číslo „zaokrouhlily“ a dostály tradici, jely se Hanka s Helenou ještě po občerstvovací pauze svlažit na tamní pískovnu, jejíž návštěvu žádný rok nevynecháme. 

Zatímco dámy křižovaly krajinu mezi Moravičany a Krčmaní, sjížděli se do Krčmaně na náves, kde stojí slavný Zapletalův grunt, zájemci o letní pohodu, kterou už počtvrté (vždy jednou ročně) půlíme prázdniny. V udírně už od dopoledne syčela vepřová krkovice a klobásy (za které mohl Jarda) a postupně se objevovaly další laskominy přinášené příchozími. Ve čtyři odpoledne po cyklistkách, o kterých jsme měli poslední zprávu v poledne, že už jedou, nebylo vidu ani slechu. Proto jsme bez nich vyrazili na avizovanou vycházku s keškováním po stopách italského kupce Antonia Pustelliniho, kterého před 150 lety potkala u Krčmaně smrtelná nehoda. Waltr, který trasu připravoval, nachystal dvouhodinku se zastaveními na zajímavých vyhlídkách do okolí obce. Nedaleko kříže, který připomíná kupcovu nehodu, pak v koruně stromu čekala "vrcholovka" - čutora s červeným vínem, k níž se zájemci museli vyškrábat po laně. Bylo jich hned několik!

Po úspěšném zakončení trasy jsme se na gruntu shledali s cyklistkami, které už koukaly docela hladově, protože se s krkovicí čekalo na keškaře. Vyměnili jsme si zážitky z dneška i z jindy, protože se někteří spolu déle neviděli, zpívalo se u kytary, jedlo, pilo, hodovalo... No zkrátka jak jsme zvyklí. Na vesnici se taky dobře spí, je tam lepší vzduch, a proto většina zůstala přes noc a domů jsme se - a neradi - rozjížděli až dopoledne po snídani, kterou překvapila Macek, když zničehonic vytáhla na stůl několik pomazánek, které včera před námi zatajila.

Výběr fotek ze soboty je zde.