Letní Setkání s knížkou bylo v duchu filozofie a krásné literatury

06.08.2014 12:06

Uprostřed horkého léta se opět deset knihomolů sešlo na hodně oblíbeném Setkání s knížkou. Ještě loni bychom si nějakou činnost přes prázdniny nedokázali představit, protože každý je zvyklý trávit léto jinak a jinde. Letos je to ale jinak - pár dobrých lidí závislých na knihách se domluvilo, že i červenec  i srpen budou se znamením tiskařské černi. První z prázdninových Setkání s knížkou tak proběhlo v úterý 29. července vpodvečer ve Fox clubu. 

Komu je kniha věrným průvodcem žití dlouhodobě, ten svoji krásnou duševní potřebu nikdy zcela nepromění na drobné, na časopisy nebo televizní pořady. Literární žánry byly jako obvykle hodně různorodé, od encyklopedií přes básně a naučné knihy po historické romány a scifi komiksy, prostě vždycky je toho všehochuť, ze které si běžný čtenář vybere. I přes různé žánry, jedno téma bývá hodně často společné; člověk a příroda, jejich vztah a ovlivňování jeden druhého.

Nad naším setkáním se nenápadně vznášela myšlenka, že lidstvo má pokažené vědomí a chtění a tím kazí a spotřebovává svět, svou planetu. Není to příjemné pomyšlení, i když zatím máme většinou co dýchat a pít. My laici nevíme, co ještě planeta a příroda vydrží, jak dlouho bude schopna se sama regenerovat. Jsou ale místa, kde je tomu ještě jinak, kde ještě příroda má svůj klid a obyvatelé ji ctí, už jen proto, že je živí. Je pravda, že například Indonésané neznají Shakespeara, Einsteina, ani se nestarají, jaká technika lítá vesmírem. Mají jen svého Budhu a pokoru ke všemu kolem.

Nikdo z nás nevěděl, jaké myšlenkové a filozofické proudy vířily u nás od konce 19. století až po 1. polovinu 20. století. Většinou jsme měli jen povědomí, že někde „Pod Kaštanem“ se začalo vzmáhat dělnické hnutí a že se to přihrnulo zvenku. Pravda ale byla jiná. Jako houby po dešti. Co intelektuál či vzdělanec, to hledač pravdy. Co hlava, to jiný světonázor, jiná filozofie. Všichni ale chtěli společnosti a národu „otevřít oči“. Tito pánové, později i dámy, se škorpili velice. Potírali se navzájem svými vědeckými pracemi i v tisku, až se nakonec dokázali připravovat o akademické posty a platy. Tím filozofií ubývalo, až málem zbyla jen jedna. Kdo jí nechtěl rozumět, ten nepřišel jen o plat, ale i o život. Zvedat se pak ze dna není lehké.

Shodou okolností se několik našich členů (Eva S., Radek H., Lenka G.) dostalo na vernisáž našeho dobrého známého Miloslava Šerého. Vydal knihu fotografií ze své předloňské cesty právě po Indonésii, kterou mu recenzoval sám Jindřich Štreit, známý český fotograf. Nenapadá mě jiné slovo, než že to byl zážitek povznášející, oslava vzniku. Každopádně sláva to byla veliká, příjemné posezení a pohoštění, a je nám ctí Miloše znát osobně. Ten pravý „spiritus artis“ na nás ale dýchl teprve v pozdním večeru, když hrála příjemná hudba na podiu, my stáli opřeni o zábradlí lávky nad říčkou Sitkou, v jedné ruce těžké červené víno a v druhé lehkou cigaretu, foukal něžný větřík a pohrával si s korunami stromů, krásné hostesky nás obskakovaly se všemi možnými dobrotami; vynikající umělecké prostředí.

Ale zpátky k Setkání s knížkou: Milošovu knihu Indonésie jsme si ukázali, a která ještě hodně zaujala, byla Tajná řeč broží od Madeleine Albright, ukázky z její sbírky broží a několik vysvětlivek, co symbolizují, případně okolnosti, jak se k ní dostaly.

Celkem jsme hovořili o deseti knihách, jen jedna už se na setkání ukázala i dřív, takže ji uvádíme jen jako bonusovou.

  • Thomas Cahill: Jak Irové zachránili civilizaci
  • Pavel Kosatík: Česká inteligence
  • Miloslav Šerý: Indonesie (možno prohlédnout si online https://miloslav-sery.cz/dojem-indonesie )
  • Madeleine Albright: Tajná řeč broží
  • Jindra Jarošová: Via lucis
  • Randy Stradley: Vetřelci vs. Predátor Omnibus 1
  • Jiří Anderle: Láska za lásku
  • Milan Tichák: Vzpomínky na starou Olomouc a její předměstí
  • Darynda Jones: Druhý hrob nalevo
  • Dan Brown: Inferno

Stručné popisky a hodnocení si můžete prohlédnout zde. A 26. srpna se na vás knihomoly opět budou těšit Eva Sommerová a Radek Hrachovec, kteří se rovným dílem podíleli i na dnešním článku.