Moje organizátorská premiéra: Víkend v Rychlebských horách s přespáním venku
Mým snem bylo pomáhat v organizování akcí Malé lišky. Jako první pokus jsem si vybrala pro mé srdce blízké místo - Rychlebské hory - a rovnou na dva dny. Ze začátku jsem počítala, že nás bude míň než prstů na jedné ruce, ale kupodivu zájem o tuto akci byl velký. Účast mi na víkendové putování v termínu 27. - 28. července 2019 potvrdilo 14 lidí, na nádraží se nás nakonec sešlo o dva méně. Už při plánování jsem věděla, že první den bude spíše odpočinkový a kulturní, zato ten druhý bude hodně náročný. A bylo tomu tak.
Z Olomouce jsme vlakem vyrazili směrem Lipová lázně a tam přestoupili na vlak do Javorníka ve Slezsku, kde začala naše výprava. Z nádraží jsme se vydali směrem na Jánský vrch, a protože nám při cestě vlakem vytrávilo, v místní zámecké restauraci jsme hned poobědvali. Potom jsme vystoupali na vyhlídku u zámku, podívali se na město shora a vydali se na prohlídku zámku okruhem po hostiinských pokojích. Následně už začalo naše putování. Zámeckou zahradou přes studánku u kaple sv. Antonína a vyhlídky na Čertových kazatelnách jsme došli do Račího údolí. Zde nás čekala velkolepá stavby Tančírny, cedule „Konec světa“ a zasloužené pivko v restauraci Isolde, kde jsme přečkali malou přeháňku. Málokdo si dal v restauraci večeři, protože jsme se těšili na opékání špekáčků, oheň, zpěv a hraní na kytaru a flétnu našeho kamaráda Zdeňka. Utábořili jsme se pod zříceninou hradu Rychleby, který od 13. století střežil zdejší obchodní stezku a dosloužil na přelomu 15. a 16. století, kdy byl pobořen. Někdo z nás se šel podívat na věž hned a někdo zvolil možnost, až vyšly hvězdy.
Ráno v šest hodin se první z nás probudili, začalo chystání snídaně, vaření kávy na trempském vařiči na suchý líh a balení věcí. Kvůli několika loudalům jsme místo v sedm hodin vyrazili na dnešní trasu o hodinu později. Na Borůvkovou horu, kde v tuto dobu opravdu rostou borůvky, to bylo 15 km, z toho 4 km do prudkého kopce. Všichni jsme to okolo poledne zvládli a nahoře si dopřáli zasloužený odpočinek, bezinkovou limonádu, pivo a svačinu. Po cestě dolů na vlak, který měl odjezd v 16 hodin, nás čekal prudký sráz, ale úplně dole byl rybník, kde se většina mužů snažila ovlažit. Vlak v 16 hodin stihl jen jeden účastník, jehož výkon si zaslouží odvahu, protože musel z vrcholu Borůvkové hory urazit 12 kilometrů. Zbytek skupiny ale nechtěl spěchat, takže jsme se rozhodli jet o 2 hodiny později. V Javorníku jsme se v restauraci odměnili za svůj výkon. Vlak přijel včas a my se vydali na cestu do Olomouce, kde jsme se všichni srdečně rozloučili.
Jitka Kurfürstová, vedoucí víkendového výšlapu
Výběr fotek z víkendu v Rychlebských horách je zde.
Své dojmy předal i jeden z účastníků, Zdeněk Zbožínek: "Byl jsem nadšen tímto turisty neprávem opomíjeným krajem, zvolenou trasou a konečně výbornou společností spojující přání pěšky se podívat do míst, kam se málo dostaneš, ale také chutí dobře se pobavit případně si u táboráku zazpívat s hudcem hrajícím pro většinu muzikantů jen těžce uchopitelným stylem…"