(Ne)známí sousedé: Mackova vzpomínka na Moravsko-švábský večer

22.04.2013 20:00

V rámci naší velikonoční akce (Ne)známí sousedé, kterou jsme uspořádali společně s Přáteli přírody z Metzingenu, proběhl v sobotu 30. března už tradičně "Moravsko-švábský večer". Vzpomíná na něj Marcela Moser alias Macek:

Na tenhle večer jsem se obzvlášť těšila. Moje milá kolegyně Jaruška a její přítel Zbyněk mají opravdový hanácký kroj a slíbili, že v něm přijedou na Sluňákov a popovídají o lidových zvycích.

Ale od začátku. Byl to večer, kdy nám naši němečtí přátelé nachystali švábské speciality a my jsme se také nenechali zahanbit. Škoda, že jsme byli po večeři – oči by jedly, ale v břiše už moc místa nezbylo. Byly tam různé Presswursty (tlačenky) a Leberpastete (paštiky) a švábské salámy a spciální  švábský dresink k dochucení toho všeho. A sýry a koláče a upečený beránek a mazanec a koláčky, tlačenka a jelita a dokonce i kousky chleba. Pak také barvená vejce a čokoládoví zajíčci a velikonoční cukroví a sušené švestky i meruňky. Poté přišel Květoš se srdcem na dlani (houštičky poskládané na tácu do tvaru srdce, obložené červenou paprikou a uvnitř stála miska s pomazánkou). Zkrátka byla to pastva pro oči i žaludek.

Metzingenští nám pak předvedli svůj stánek a Willy představil jejich organizaci Naturfreunde Metzingen, která má dlouholetou tradici a dokonce svůj dům. Sami si ho před desítkami let postavili a stále ho modernizují a rozšiřují. Poté nastalo vzájemné ochutnávání dobrot. I nějaké recepty jsme si vyměnili.

A pak přišla Jaruška v hanáckém kroji pro neprovdané dívky a Zbyněk jako junák také v kroji. Mohli jsme na nich oči nechat. Kde dnes potkáte pravé Hanáky? Následně se Jaruška „začepila“- přišla jako vdaná paní s umně smotaným tradičním červeným šátkem. Všichni je okukovali, ptali se a Petra zjišťovala, kolik že těch sukní má Jaruška na sobě.

Následovaly ukázky: „typický večer ve švábské rodině“ a „typický večer v moravské rodině“. Zjistili jsme, že i v Německu jsou děti dětmi a zlobí rodiče a mámy se starají o rodinu a tátové jsou také velmi podobní jako u nás. My jsme navíc měli psa Alíka, kterého skvěle ztvárnila Štěpánka.

A nakonec nám  Hanák Zbyněk s Jaruškou povykládali něco o Velikonocích na Hané. Prohlédli jsme si nádherně zdobená velikonoční vejce, pletli jsme pomlázku pro „omlazení“ a Jaruška „čepila“ Petru. Té se to moc líbilo a v šátku a s okružím byla kouzelná.

Závěr se nesl v tónech hudby – Anděl a pak i Štěpánka hráli na banjo, Hynek na kytaru. I Květoš zahrál a zazpíval. Ostatní se přidali a tak s úspěchem skončil tento nezapomenutelný večer.

Marcela Moser