Skot sem, Skot tam... právě vyšly zápisky ze Skotského vandru
Právě dnes vychází útlá brožura z pera Marcely Moser, která zachytila atmosféru červencového Skotského vandru s dobrou partou, který pořádal náš klub. Marcela poutavě a mnohdy s nadsázkou trefně popisuje okamžiky, na které by účastníci vandru neměli zapomenout. A pro ty, co s námi ve Skotsku nebyli, knížečka s názvem "Skot sem, Skot tam, nám už je to všechno jedno" přiblíží jak místa, která jsme viděli, tak náladu ve skupině i život místních lidí.
Knížku si můžete volně stáhnout (PDF, 2,5 MB) zde
4. den – pondělí: Z Fort Williamu na ostrov Skye
Právě sedím v hostelu, který se jmenuje Flora MacDonald‘s na ostrově Skye a večeříme po celodenním putování. Budeme tady nocovat 2x. Hostel máme sami pro sebe a je zde nádherný výhled na zátoku Atlantského oceánu. V popředí se klidně pasou tři bílí koníci s tmavým hříbátkem a na pahorku se usadila zádumčivá ovce. Kolem se porůznu brouzdají kamarádi a různé skupiny si chystají večeři.
Dnes jsme opět viděli mnoho krásných zákoutí hor a údolí. To, co vidíváme v prospektech cestovních kanceláří je najednou před námi skutečné. Glenelg - nejvyšší prehistorické ruiny v Británii. Pravěké činžáky - Piktský broch Dun Telve z doby železné na pastvinách v Glenelgu. Byly to důmyslně dvouplášťové obrovské dutiny z kamene. Uvnitř byla několikaposchoďová konstrukce, kde žila skupina lidí i se zvířaty. Bred by si rád postavil malý "brogeček", ve kterém by trávil víkendy. Budeme sledovat, jestli se mu tento sen splní.
Po cestě posádka veselého auta nachystala písně pro posádku velitelského vozu a na jedné ze zastávek pobavila ostatní i sebe. Jedna z písní byl kánon „Červená se line záře“ a bylo to úžasně harmonické - dali jsme to 2x dokola. Vystoupení bylo zakončeno písní „Skot sem, Skot tam, nám už je to všechno jedno“, kterou zazpívala první lajna - Hanka, Jirka a Libor. Navíc jsme vymysleli nová sousloví (Glen je údolí, Loch je jezero, Ben je hora)
Brrr-Loch: Studené jezero, Bůů-Ben: Kraví hora. A krásnou skotskou větu: V Glenu je Loch a nad ním je Ben.
To byla jen ukázka naší hravosti a jurodivé pohody. Někdo by mohl i namítnout, že to bylo infantilní, ale my jsme se všichni dobře bavili.
Také jsme byli v půvabném pobřežním městečku Plockton (400 obyvatel) a na vlastní oči viděli skotské palmy. Rostou zde díky teplému Golfskému proudu. Skvělý den byl zakončen posezením s kytarou. Někteří odvážlivci se šli potmě koupat do Atlantského oceánu. Přišli zmrzlí, ale šťastní.