Výprava na Králický Sněžník zažila aprílové počasí i v červnu
Na sobotu 10. června jsme naplánovali výlet na Králický Sněžník. Trochu jsme měli obavu, jestli už na takový výšlap nebude moc teplo. Jenže člověk míní a počasí mění…
Akce přilákala šestnáct turistů, z toho pět nových tváří. Vedení výpravy se ujali Iva Dvořáková a Petr Zatloukal. Už cestou vlakem jsme za okny sledovali déšť a utěšovali jsme se, že to tak v cíli být nemusí. Výchozí bod výstupu - Stříbrnice - nás ale také přivítal pěkným lijákem. Ti šťastnější a vybavenější vytáhli pláštěnky a deštníky. Ti, co je neměli, jim je záviděli a riskovali promáčení, což se v několika případech i stalo. I tak jsme ale statečně, někteří s mírně zaťatými zuby, šlapali do nejbližšího cíle, k oblíbené chatě Návrší. Tam nám Iva povykládala něco o historii Králického Sněžníku. A řekli jsme si, že jedenáctá rozhodne. Déšť mezitím ustal a převážná většina výpravy se po občerstvení a částečném vysušení rozhodla ve výstupu pokračovat. Za výšlapem "vrcholové skupinky" se ohlédla právě Iva Dvořáková:
"Cestou jsme se míjeli se sportovci, kteří běželi závod z Dolní Moravy k chatě HS Francisce a zpět do Dolní Moravy - dohromady 21 kilometrů. To jsme jim skutečně nezáviděli, jen obdivovali, protože mezitím opět začalo pršet a tyto střídavé spršky nás i je provázely po celou cestu. Naštěstí u bývalé chaty Lichtenštejnů a sošky slona - symbolu Králického Sněžníku - už začalo vylézat nesměle i sluníčko. Zde následovalo společné foto. Vrchol Sněžníku byl však pořád v mlze.
Po chvíli jsme narazili na pramen řeky Moravy, opět foto a pak už závěrečný výstup na vrchol (1 423,7 m n. m.). Dosáhli jsme ho ve 13 hodin v dobré náladě, protože nás nic nemůže jen tak zlomit. Kupodivu zde bylo plno lidí, hlavně z Polska, dlouho jsme se ovšem nezdrželi, pořídili jsme fotodokumentaci a dali se na zpáteční cestu. Ještě zastávka na posilnění u chaty HS Franciska a pak nás už čekala kamenitá a mokrá cesta dolů na Návrší.
Cestou jsme ještě střídavě několikrát zmokli, ale zase jsme se pokochali pohledy na Staré Město a okolní hory. Chata Návrší, neboli náš základní tábor č. 1, byla potom pro změnu zalitá sluníčkem, a tak jsme ji nevynechali. Při sestupu do Stříbrnic nás ale zase chytil déšť, tentokrát i s kroupami."
Bylo to prostě hodně pestré počasí připomínající to aprílové. Ve Stříbrnicích se "Králičáci" sešli s několika odpadlíky, kteří tu už na ně čekali v penzionu U Kampů, pracovně nazvaném základní tábor č. 2. A v dobré náladě se potom všichni dohromady vrátili domů.
Výběr fotek je zde.
Hana Hulíková, Iva Dvořáková